Kanalizační poklop, lože soustruhu, blok motoru, brzdový kotouč nebo babiččin pekáč. Všechno to jsou odlitky z litiny. Litina se dobře odlévá do složitých tvarů a je levná.
Litin je ale víc druhů. Jedna je křehká jako sklo, jiná snese ohyb skoro jako ocel. Rozdíl dělá tvar, v jakém je v ní uhlík.
Uhlík v litině je buď vázaný v cementitu, nebo volný jako grafit. Grafit podporuje křemík a pomalé chladnutí. Cementit vzniká při rychlém chladnutí a malém obsahu křemíku.
| Litina | Tvar uhlíku | Vlastnosti | Značka (ČSN EN) |
|---|---|---|---|
| bílá | cementit (vázaný) | velmi tvrdá, křehká, neobrobitelná | – |
| šedá | lupínkový grafit | dobře se odlévá a obrábí, tlumí chvění, křehká v tahu | EN-GJL-250 |
| tvárná | kuličkový grafit | pevná a houževnatá, blízko oceli | EN-GJS-400-15 |
| temperovaná | vločkový grafit (z bílé litiny žíháním) | houževnatá, i tenkostěnné díly | EN-GJMB-350-10 |
| s červíkovitým grafitem | vermikulární grafit | mezi šedou a tvárnou | EN-GJV-400 |
Lupínky grafitu fungují jako drobné vruby (zářezy). Napětí se na jejich ostrých okrajích soustředí, proto je šedá litina v tahu křehká. Kuličky ostré okraje nemají – proto je tvárná litina houževnatá.
Rozhoduje tvar grafitu. Kuličky nebo vločky nevytvářejí ostré vruby jako lupínky.
Představ si slévárnu. Z jedné pece teče roztavené železo s uhlíkem. Podle toho, co do něj přidáš a jak rychle ho necháš chladnout, vznikne úplně jiný materiál. Ukážeme si čtyři cesty.
Projdi cesty postupně a u každé si řekni, jaký tvar má grafit.
Čísla v pruzích jsou přímo čísla ze značky. Všimni si, že s pevností tvárné litiny klesá tažnost (15 % → 2 %).
Slovo „tvárná“ znamená, že je houževnatá a má tažnost. Pořád je to litina s grafitem, která by se při kování porušila.