🧂 Chemicko-tepelné zpracování

Tvrdý povrch

O čem to je

Ozubené kolo v převodovce má dva protichůdné úkoly. Zuby se o sebe třou, takže povrch musí být tvrdý. Zároveň dostávají rázy, takže jádro musí být houževnaté, aby zub neulomil. Obyčejné kalení dá tvrdost všude – i křehkost všude.

Řešení: změnit chemické složení jen v povrchové vrstvě. Tomu se říká chemicko-tepelné zpracování.

Nové pojmy

Chemicko-tepelné zpracováníOhřev součásti v prostředí, které obsahuje určitý prvek (uhlík, dusík…). Prvek pronikne do povrchu a změní jeho složení a vlastnosti. Jádro zůstane jako dřív.Cementace, nitridace.
DifuzeSamovolné pronikání atomů z místa, kde jich je hodně, tam, kde jich je málo. S vyšší teplotou a delší dobou jde rychleji a hlouběji.Kapka inkoustu se ve vodě sama rozptýlí.
HouževnatostSchopnost snést ránu a nepraskout.Houževnaté jádro zubu se při rázu neulomí.
Kalení a popouštěníPřipomenutí: kalení = ohřev a rychlé ochlazení, ocel s dost uhlíkem ztvrdne (martenzit). Popouštění = mírný ohřev po kalení, který sníží křehkost.Ocel s 0,8 % C se zakalí, s 0,15 % C skoro ne.

Cementace (nauhličování)

CementaceSycení povrchu uhlíkem. Používá se ocel s malým obsahem uhlíku (asi 0,1–0,25 % C), která sama skoro nezakalí. Povrch se nasytí asi na 0,8–0,9 % C.Ocel 16MnCr5 na ozubená kola.
Součást se ohřeje na asi 880–950 °C v prostředí bohatém na uhlík (plyn, prášek nebo solná lázeň).
Několik hodin na teplotě – uhlík difunduje do povrchu, obvykle do hloubky asi 0,5–2 mm.
Součást se zakalí: povrch s vysokým obsahem uhlíku ztvrdne, jádro s málo uhlíkem zůstane houževnaté.
Následuje nízkoteplotní popouštění (asi 150–200 °C) na snížení pnutí.
Proč se cementuje ocel 16MnCr5, a ne rovnou ocel s 0,8 % C?
Ocel s 0,8 % C by se zakalila celá a byla by křehká skrz naskrz. 16MnCr5 má jen 0,16 % C: jádro po kalení zůstane houževnaté. Uhlík dodá cementace jen do povrchu, který pak ztvrdne. Výsledek: tvrdý povrch + houževnaté jádro.

Nitridace (nitridování)

NitridaceSycení povrchu dusíkem při asi 500–580 °C (v amoniaku, nebo v doutnavém výboji – iontová nitridace). Vznikají velmi tvrdé nitridy. Dál se nekalí.Nitridovaná vřetena, válce motorů, formy.
  • Teplota je nízká a nekalí se → součást se téměř nedeformuje. Proto se nitriduje až hotová, obrobená součást.
  • Vrstva je tenká (desetiny mm), ale velmi tvrdá a odolná proti opotřebení a únavě.
  • Trvá dlouho – desítky hodin.
  • Nejlépe se nitridují oceli s Al, Cr, Mo, V (nitridační oceli), které tvoří tvrdé nitridy.
Přesné vřeteno brusky se po tepelném zpracování nesmí zkroutit. Cementace, nebo nitridace?
Cementace končí kalením z vysoké teploty → hrozí deformace. Nitridace probíhá při asi 500–580 °C a bez kalení, deformace je minimální. Vřeteno se obrobí načisto a pak nitriduje.

Další způsoby

  • Karbonitridace – povrch se sytí uhlíkem i dusíkem zároveň.
  • Difuzní chromování, alitování – povrch se sytí chromem nebo hliníkem kvůli odolnosti proti korozi a okujení.
✗Po nitridaci se součást musí zakalit, jinak nebude tvrdá.
✓Po nitridaci se nekalí. Tvrdost dávají nitridy, které vznikají přímo při nitridaci.

Právě díky tomu se nitridovaná součást skoro nedeformuje.

Chemicko-tepelné zpracování mění složení povrchu difuzí. Cementace: uhlík do nízkouhlíkové oceli při 880–950 °C, pak kalení a nízké popouštění. Nitridace: dusík při 500–580 °C, bez kalení, minimální deformace.

Kůrka a střída

O čem to je

Představ si chleba: kůrka je tvrdá a křupavá, uvnitř je střída měkká. Součást po chemicko-tepelném zpracování je podobná: tvrdá „kůrka“ (povrchová vrstva) a houževnatá „střída“ (jádro).

Takové součásti potřebuješ všude, kde se povrch opotřebovává třením, ale celek musí vydržet rázy: ozubená kola, vačkové hřídele, čepy, pístní čepy, vřetena.

Nové pojmy

Povrchová vrstva a jádroPovrchová vrstva je tenká vnější část součásti (desetiny až jednotky milimetru). Jádro je všechno pod ní.Pístní čep: vrstva 1 mm tvrdá, jádro houževnaté.
DifuzePronikání atomů do materiálu, pohání ho rozdíl koncentrací. Rychlejší za vyšší teploty.Uhlík z plynu pomalu „vsakuje“ do oceli.
Tvrdost a houževnatostTvrdost = odolnost povrchu proti vnikání a otěru. Houževnatost = schopnost snést ránu a nepraskout. Obvykle jde jedno na úkor druhého.Sklo je tvrdé, ale nehouževnaté.
KaleníPřipomenutí: ohřev oceli a rychlé ochlazení. Zakalí se jen ocel s dostatkem uhlíku (zhruba od 0,3 % C).Ocel s 0,9 % C se zakalí na vysokou tvrdost.
NitridySloučeniny dusíku s kovem (železem, chromem, hliníkem…). Jsou velmi tvrdé.Nitridy chromu v povrchu nitridované oceli.

Porovnání v tabulce

CementaceNitridace
prvekuhlík (C)dusík (N)
teplotaasi 880–950 °Casi 500–580 °C
materiálnízkouhlíková ocel (0,1–0,25 % C), např. 16MnCr5nitridační ocel s Al, Cr, Mo, např. 34CrAlMo5
po zpracováníkalení + nízké popouštěnínic, je hotovo
hloubka vrstvyasi 0,5–2 mmdesetiny mm
deformacevětšívelmi malá

Hodnoty jsou orientační. Konkrétní předpis určuje technolog podle oceli a součásti.

Roztřiď kartičky ke správné metodě.

Ozubené kolo převodovky nákladního auta: velké zatížení zubů, rázy, opotřebení. Co zvolíš?
Je potřeba hlubší tvrdá vrstva (zub nese velký tlak) a houževnaté jádro (rázy). Zvol ocel 16MnCr5 a cementaci s kalením a nízkým popouštěním. Po kalení se zuby případně brousí, aby se vyrovnala deformace.
Vstřikovací forma na plasty: přesné rozměry, odolnost proti otěru. Co zvolíš?
Forma je hotová a přesná – nesmí se deformovat. Stačí tenká velmi tvrdá vrstva. Nitridace (např. iontová) při nízké teplotě a bez kalení.
✗Cementovat se dá ocel s 0,6 % C.
✓Cementují se oceli s malým obsahem uhlíku, asi 0,1–0,25 %.

Smyslem je houževnaté jádro. Ocel s 0,6 % C by po kalení byla tvrdá a křehká i v jádru.

Tvrdá kůrka + houževnaté jádro. Cementace: uhlík, vysoká teplota, pak kalení – hlubší vrstva, větší deformace. Nitridace: dusík, nízká teplota, bez kalení – tenká velmi tvrdá vrstva, skoro žádná deformace.