Zákazník přinese zčernalý stříbrný svícen a ptá se: „Můžete ho vyleštit?“ Odpověď není jednoduchá. Špatné čištění může předmětu vzít víc hodnoty, než mu kdy vzal prach.
Starožitník musí vědět, co smí udělat sám, co je jen údržba a kdy předmět patří restaurátorovi.
Vždy začni nejšetrnějším způsobem a přestaň, jakmile stačí. Co jednou odbrousíš, už nevrátíš.
| kov | co mu škodí | co smíš | co nedělat |
|---|---|---|---|
| stříbro | sirné látky (vejce, guma, plyn) | jemná pasta nebo leštící rukavice na stříbro | abraziva, myčka, ponořit předmět s dřevem či tmelem |
| zlacené předměty | tření, abraziva | jen prach suchým štětcem | leštění pastou – zlacení se setře |
| bronz | chloridy, vlhko | jemně oprášit | leštit patinu do lesku |
| mosaz a měď | vlhko, otisky prstů | jemné čištění u užitkových kusů | kyselé prostředky na starožitnosti s patinou |
| železo a litina | vlhko | suché prostředí, ochranný vosk | nechat ve vlhku, mýt vodou |
| cín | dlouhý chlad, kyseliny | oprášit, uložit v teple | drsné čištění, mráz |
Zlacení je velmi tenká vrstva. Pasta ji setře a pod ní vykoukne podkladový kov – škoda je nevratná.
Nejlepší čištění je to, které není potřeba. Když kovy správně uložíš a správně s nimi zacházíš, téměř nekorodují. A když už čistíš, musíš chránit sebe i předmět.
Roztřiď činnosti: co je bezpečná péče a co předmětu nebo tobě škodí?
Pot obsahuje soli a kyseliny. Otisky prstů se na stříbře a mosazi mohou vyleptat natrvalo.