Dvě kamarádky si koupí stejný krém. Jedné pomůže, druhé se po něm udělají pupínky. Každá má totiž jinou pleť.
Kosmetička proto nejdřív zjistí, jakou pleť klientka má a v jakém je stavu. Teprve pak vybere ošetření a přípravky. Tomuto zjišťování se říká diagnostika pleti.
Detektiv se nejdřív ptá. Kosmetička zjišťuje, jak se pleť chová během dne, čím se klientka myje, jaké léky bere, jestli má alergie a jestli je těhotná. Tomu se říká anamnéza.
Kosmetička pleť odlíčí a prohlédne si ji pod lupou s lampou. Sleduje lesk, velikost pórů, šupinky, pupínky, žilky a skvrny. Pak se pleti dotkne: je pružná, hladká, nebo drsná a napjatá?
| Typ pleti | Jak vypadá |
|---|---|
| normální | matná, jemná, póry skoro nevidíš, nic nepne |
| suchá | málo mazu, jemné šupinky, pnutí, rychleji tvoří vrásky |
| mastná | lesk na celém obličeji, rozšířené póry, sklon ke komedonům |
| smíšená | mastná T-zóna (čelo, nos, brada), tváře normální nebo suché |
Všechno se zapíše do karty klientky: typ a stav pleti, alergie, nemoci, léky, provedené ošetření a doporučená domácí péče. Při další návštěvě kosmetička vidí, jak se pleť změnila. Údaje o zdraví jsou citlivé a nesmí se nikomu ukazovat.
Maz je tuk z mazových žláz, hydratace znamená obsah vody v kůži. Jedno nenahradí druhé.
Lékař se nejdřív ptá a prohlíží, a teprve pak léčí. Kosmetička neléčí, ale postupuje podobně: bez diagnostiky by mohla pleti uškodit.
Roztřiď, co je typ pleti a co stav pleti.
Make-up a pudr zakryjí lesk, póry, šupinky i zarudnutí, takže by diagnóza byla chybná.