Ráno máš hlad, tak si koupíš rohlík. Do školy jedeš autobusem. Odpoledne chceš nová sluchátka, ale peníze stačí jen na jedny. Celý den rozhoduješ, co chceš a za co zaplatíš.
Přesně tohle zkoumá ekonomie: jak lidé a firmy rozhodují o věcech, kterých není dost pro všechny. Kdo tomu rozumí, lépe hospodaří s penězi doma i v práci.
| podle čeho | druhy | příklad |
|---|---|---|
| podle důležitosti | primární (životně důležité) × sekundární (zbytné) | jídlo × dovolená u moře |
| podle povahy | hmotné × nehmotné | oblečení × přátelství, vzdělání |
| podle toho, kdo je má | individuální × kolektivní | brýle × veřejné osvětlení |
Aby truhlář vyrobil stůl, potřebuje dřevo, dílnu, nářadí, svou práci a nápad, jak to celé zorganizovat. Těmto vstupům se říká výrobní faktory.
Roztřiď kartičky. Ptej se: je to lidská činnost, dar přírody, nebo věc vyrobená k další výrobě?
Za peníze se kapitál jen kupuje. Peníze samy nic nevyrobí, vyrábí až stroj, který za ně koupíš.
Tvůj táta pracuje ve strojírně a dostane výplatu. Z ní koupí v obchodě jídlo. Obchod z tržby zaplatí dodavatele a své prodavače. Peníze pořád obíhají dokola.
Když pochopíš tenhle koloběh, pochopíš, proč se ekonomika vůbec hýbe. Proč lidé pracují, proč firmy vyrábějí a k čemu je stát.
Proklikej si koloběh krok po kroku. Všimni si, že zboží teče jedním směrem a peníze opačným.
Do koloběhu vstupuje i stát. Vybírá daně od domácností i firem. Za ně platí školy, nemocnice, silnice a třeba i důchody.
Na tyto otázky se musí odpovědět, protože zdrojů je vzácně – méně, než kolik bychom chtěli. V tržní ekonomice odpovídají hlavně kupující a prodávající na trhu. V příkazové ekonomice rozhodoval stát (v Československu do roku 1989).
Hodnota je v tom, že služba uspokojí potřebu – vlasy jsou ostříhané, auto opravené. Služby dnes tvoří většinu české ekonomiky.