Po hravém rokoku přišla únava z kudrlinek. Lidé zatoužili po jednoduchosti, rozumu a řádu. Znovu se podívali k antice. Tak vznikl klasicismus a z něj slavnostní empír Napoleonovy doby.
Empírové sekretáře, mahagonové stolky se zlaceným bronzem a porcelánové šálky patří k nejcennějším starožitnostem. Musíš je rozlišit od rokoka před nimi i od biedermeieru po nich.
| klasicismus (styl Ludvíka XVI.) | empír | |
|---|---|---|
| doba | asi 1770–1800 | asi 1800–1830 |
| nohy nábytku | rovné, zužující se dolů, kanelované | masivní hranoly, sloupy, lví tlapy |
| dřevo | světlejší dýhy, malovaný nábytek | tmavý mahagon, velké hladké plochy |
| ozdoby | festony (girlandy), medailony, perlovec, urny | zlacený bronz: sfingy, labutě, lví hlavy, vavřínové věnce |
| dojem | jemný, elegantní | slavnostní, mohutný, imperiální |
Roztřiď znaky. Pomůcka: klasicismus a empír jsou rovné a souměrné, rokoko prohnuté a nesouměrné.
V Čechách vznikají první porcelánky: Slavkov (1792), Klášterec nad Ohří (1794) a Březová u Karlových Varů (1803). Typické empírové šálky mají vysoké ucho, válcový tvar a hodně zlacení. Sklo je čiré, silné a broušené.
V 18. století archeologové odkrývají města Herculaneum a Pompeje, zasypaná sopkou Vesuv roku 79. Evropa poprvé vidí, jak vypadal skutečný římský dům, nábytek a malby. Je to senzace.
Zároveň se šíří myšlenky osvícenství: rozum, řád, jednoduchost. Pak přichází Napoleon a chce, aby jeho říše vypadala jako starověký Řím. Tyhle tři věci vytvořily klasicismus a empír.
Klepni na události. Všimni si, že egyptské motivy se v empíru objevují až po roce 1798.
Všechny tři slohy mají rovné linie. Rozhodují proporce, dřevo a ozdoby.