Na starých bankách, divadlech i na skříních po babičce najdeš sloupy, trojúhelníkové štíty a vlnky v řadě. Všechno to vymysleli staří Řekové a Římané před víc než dvěma tisíci lety.
Starožitník tyhle tvary potkává pořád: vracely se v renesanci, klasicismu, empíru i historismu. Kdo pozná původní antický tvar, pozná i jeho pozdější napodobeniny a dokáže předmět lépe zařadit.
| řád | hlavice | patka | dojem |
|---|---|---|---|
| dórský | jednoduchý kulatý polštář a čtvercová deska | nemá | mohutný, přísný |
| iónský | dvě spirály (voluty) po stranách | má | štíhlejší, elegantní |
| korintský | košík z listů akantu (bodláku) | má | nejzdobnější |
Roztřiď kartičky. Vodítko: čím víc ozdob na hlavici, tím mladší a zdobnější řád.
Římané převzali řecké řády a přidali oblouk, klenbu a kopuli. Uměli stavět z betonu. Pantheon v Římě má kopuli o průměru přes 43 m. Na Koloseu jsou řády nad sebou: dole nejmohutnější, nahoře nejzdobnější.
Antické tvary se vracely znovu a znovu. Proto se dívej i na další znaky a na materiál.
Do starožitnictví přinese paní stolek s nohama jako lví tlapy, vázu s černými postavami na oranžovém podkladu a rám s listy. Všechno vypadá „antikvně“. Je to ale skutečně antika?
Pravé antické předměty jsou vzácné a patří většinou do muzeí. Většina toho, co starožitník uvidí, jsou pozdější návraty k antice. Musíš poznat antický vzor a pak odhadnout, kdo a kdy ho napodobil.
Otáčej kartičky a zkus odpověď říct nahlas dřív, než ji uvidíš.
Řekové ani Římané u nás nestavěli. Na Moravě u Mušova archeologové našli jen zbytky římské vojenské stanice. Antické tvary u nás ukazují pozdější stavby: iónské sloupy arkád Letohrádku královny Anny (renesance), sloupy a štít Stavovského divadla (klasicismus) nebo Národní muzeum (historismus).
Červenofigurová technika vznikla později, protože dovolila kreslit detaily štětcem jemněji.