Jedeš autem s tempomatem nastaveným na 90 km/h. Přijde kopec a auto zpomalí. Tempomat přidá plyn – a čím víc auto zpomalilo, tím víc přidá. Přesně tak pracuje regulátor: porovnává, co chceš, s tím, co je, a podle rozdílu zasahuje.
Regulátory P, PI a PID řídí teplotu v pecích, tlak v potrubí, otáčky motorů, hladinu v nádržích. Rozdíl mezi nimi je v tom, jak chytře reagují.
e = w − y.e = 90 − 85 = 5 km/h.u = Kp · e. Číslo Kp je zesílení: čím je větší, tím silněji regulátor reaguje.Auto zpomalí o 5 km/h → přidá trochu plynu; o 20 km/h → přidá hodně.| Regulátor | Výhoda | Nevýhoda |
|---|---|---|
| P | jednoduchý, rychlý | trvalá regulační odchylka |
| PI | odchylku odstraní | pomalejší, sklon k překmitu |
| PID | rychlý a přesný | citlivý na šum měření, složitější nastavení |
P regulátor potřebuje nenulovou odchylku, aby dával nenulový zásah. Příliš velké Kp navíc vede ke kmitání až nestabilitě.
V termostatu doma je nejjednodušší regulace: kotel buď topí naplno, nebo netopí vůbec. Teplota pak kolísá nahoru a dolů. V průmyslu to často nestačí – lisovací forma potřebuje teplotu přesně a bez kolísání. Tady se uplatní spojitý regulátor P, PI nebo PID.
e = w − y: žádaná hodnota w (čeho chceme dosáhnout) minus regulovaná veličina y (co snímač skutečně naměřil). Výstupu regulátoru se říká akční veličina u.Chceš 50 °C, je 47 °C → e = 3 °C.| Regulátor | Průběh regulované veličiny |
|---|---|
| dvoupolohový | kolísá kolem žádané hodnoty (pila) |
| P | vystoupá a ustálí se pod žádanou hodnotou – trvalá odchylka |
| PI | dosáhne žádané hodnoty, často s překmitem a pár kmity |
| PID | dosáhne žádané hodnoty rychleji a s menším překmitem |
Přiřaď vlastnosti ke složkám. Kterou vlastnost si spleteš, tu si v tabulce výše přečti znovu.
Výstup PID regulátoru je součet tří částí: u = Kp · ( e + (1/Ti) · ∫e dt + Td · de/dt ). První člen je P, druhý I (integrál = součet odchylky v čase), třetí D (derivace = rychlost změny).
Existují i výpočetní metody nastavení (např. Zieglerova–Nicholsova) a mnohé regulátory mají autotuning, který konstanty odhadne sám.
D reaguje na rychlost změny, a proto silně zesiluje šum měření. Výstup pak „cuká“ a opotřebovává akční člen.