O čem to je
Čistě pneumatické řízení s tlačítkovými ventily je robustní, ale složité úlohy by vyžadovaly hromadu ventilů a hadiček. Proto se dnes dělba práce dělí: elektřina řídí (tlačítka, snímače, relé, PLC) a vzduch tlačí (válce). Tomu se říká elektropneumatika.
Spojkou mezi oběma světy je ventil, který přepíná elektromagnet. Řídicí obvod pracuje s bezpečným napětím 24 V DC.
Nové pojmy
RozvaděčVentil, který určuje, kudy poteče stlačený vzduch. Označení počet přípojů/počet poloh, např. 5/2.Rozvaděč 5/2 přepíná vzduch na jednu nebo druhou stranu dvojčinného válce.
Elektromagnetický rozvaděčRozvaděč přepínaný cívkou (elektromagnetem). Když cívkou teče proud, přitáhne kotvu a rozvaděč se přepne. Cívka se ve schématech značí Y (Y1, Y2…).PLC sepne výstup 24 V na cívku Y1 a válec vyjede.
Monostabilní rozvaděčMá jednu cívku a vratnou pružinu. Stabilní je jen v jedné poloze: jakmile proud přestane téct, pružina ho vrátí zpět.Pustíš tlačítko → válec zajede zpět.
Bistabilní (impulzní) rozvaděčMá dvě cívky (Y1, Y2) a žádnou pružinu. Stačí krátký impulz a rozvaděč zůstane v nové poloze, dokud nepřijde impulz na druhou cívku. „Pamatuje si“ polohu.I po výpadku proudu zůstane válec, kde byl.
TlačítkoRuční spínač, který spíná jen po dobu stisku. Spínací kontakt (NO) při stisku obvod spojí, rozpínací (NC) ho při stisku rozpojí. Značí se S.START je spínací, STOP rozpínací.
ReléElektricky ovládaný spínač. Cívka relé (K1) při proudu přepne své kontakty. Jedno relé může mít několik kontaktů a tím „rozvětvit“ jeden signál.Relé K1 jedním kontaktem drží samo sebe a druhým spíná cívku Y1.
Koncový spínač a jazýčkový snímačHlásí polohu válce. Mechanický koncový spínač stiskne vačka nebo pístnice. Jazýčkový (magnetický) snímač se připevní na tělo válce a sepne, když kolem projede magnet v pístu.A0 hlásí „válec A zasunut“, A1 „válec A vysunut“.
Samodržný obvod
Chceme, aby válec zůstal venku, i když pustíme tlačítko START, a zajel po stisku STOP. S monostabilním rozvaděčem to vyřeší samodržení relé.
Cívku relé K1 napájí tlačítko START (spínací) přes STOP (rozpínací).
Paralelně k START je zapojen spínací kontakt K1 – to je „samodržný“ kontakt.
Stiskneš START → K1 sepne → jeho kontakt přemostí START.
Pustíš START → proud teče dál přes kontakt K1. Relé se drží samo.
Jiný kontakt K1 napájí cívku Y1 → válec je venku.
Stiskneš STOP → obvod se přeruší, K1 odpadne, Y1 ztratí proud a pružina vrátí rozvaděč. Válec zajede.
Válec má po stisku START vyjet, na konci zdvihu (snímač A1) se sám vrátit. Rozvaděč je monostabilní. Jak upravíš samodržný obvod?
Do série se STOP přidáš rozpínací kontakt snímače A1. START → K1 se drží → Y1 → válec jede ven. Když dojede, A1 sepne a jeho rozpínací kontakt přeruší samodržení → K1 odpadne → Y1 bez proudu → pružina vrátí rozvaděč → válec zajede.
Proč by u úlohy výše nešlo zapojit START přímo na Y1 bez relé?
Monostabilní rozvaděč drží jen po dobu proudu. Při puštění START by válec okamžitě zajel. Relé se samodržným kontaktem si stisk zapamatuje až do signálu A1.
✗Bistabilní rozvaděč se po výpadku napětí sám vrátí do výchozí polohy.
✓Bistabilní rozvaděč zůstane v poslední poloze. Vrátí se jen impulzem na druhou cívku.
Nemá vratnou pružinu. To je výhoda (paměť), ale i riziko: po obnovení napětí se válec může chovat jinak, než obsluha čeká.
V elektropneumatice řídí elektrický obvod 24 V DC a válce pohání vzduch. Spojkou je elektromagnetický rozvaděč: monostabilní (cívka + pružina) nebo bistabilní (dvě cívky, pamatuje si polohu). Samodržný obvod s relé si zapamatuje krátký stisk START.